Půlnoční mše Jana Jakuba Ryby v kapli

       Ke konci roku dýchne na všechny vánoční atmosféra, ať už jde o věřícího či ateistu, a lhal by ten, kdo by tvrdil, že z toho není tak trochu naměkko. Většina z nás dodržuje alespoň některé tradice a mnozí se v tuto dobu neubráníme rozjímání. A najednou je tady Štědrý den, ke kterému neodmyslitelně patří půlnoční. Mám rád dobrou hudbu, ať to je swing, rock nebo roky prověřená klasika …. co z toho tak asi může vzniknout? Vsazením těchto konstant do vánoční rovnice, s podporou trochy národní hrdosti, nám může vyjít jediné řešení: Česká mše vánoční od Jana Jakuba Ryby. Kdo by neznal Hej mistře….. Proto slovo dalo slovo a s Jardou Václavíkem jsme narychlo dohodli naši malou hudební „půlnoční“ v hradčanské kapličce. Přinést reproduktory, zajistit hudbu, vyzkoušet funkčnost aparatury … ještě při vánočním setkání na návsi u stromku letmé pozvání na desátou večer a vše bylo zařízeno. Je po večeři, posezení u stromku s dárky a na půl oka nová pohádka v televizi. Tři čtvrtě na deset. Ještě se teple obléct a rychle vyrazit. Scházíme se u kapličky. Pouštíme dvě koledy, upravíme hlasitost a… A pak se už necháváme kolébat krásnou hudbou varhan, sboru a … Hej mistře… Sedíme, posloucháme, v duchu si přehráváme, co jsme už kdysi zažili nebo s kým jsme se dávno potkali. Zvedám hlavu a donekonečna si prohlížím nádhernou sestavu střešních trámů v kontrastu s hladkými bílými stěnami kapličky. Čisté, jednoduché, uklidňující. …. Hej Mistře…  Hudba jde do finále. Je jedenáct večer, loučíme se, zamykáme. Rozcházíme se a hudba v nás rezonuje ještě cestou domů. Tak za rok zase, v naší kapličce, v deset večer? ….Hej Mistře...